7. dubna 2012

Jaro je tu ... a my jsme připravení.


Připadá mi, že málokdo nemá rád Vánoce. K mým milým svátkům vítajícím jaro má ale mnoho lidí averzi a tvrdí, že jen získali den volna navíc. Během minulých dní jsem se ale nenechala odradit a veselou mysl si udržela. Dnes se s vámi podělím o tu část, kterou jsem stihla za dnešek a včerejšek. Pokud se vše vyvede, jak má, přidám ještě trochu víc specialit později. 

Dnes je na jídelníčku: Velikonoční mazanec



Mazanec peču už třetím rokem. Moc se mi první rok líbilo, že to je vlastně taková vánočka bez námahy. Tenkrát jsem ho snad dělala jako první povedenou kynutou věc v životě a úplně mě odrovnal. Pro ideální navození velikonoční atmosféry je u nás nutné snídat mazanec s máslem. A protože jsem se včera pilně snažila, mohli jsme ho mít už dnes.

Na těsto:
  • 350 g mouky
  • půl kostky čerstvého nebo 5 g sušeného droždí
  • 50 g cukru (může být i víc)
  • 1 vejce (+ 1 na potření)
  • půl lžičky soli
  • 50 g rozpuštěného másla
  • 250 ml mléka
Na ozdobu:
  • rozinky
  • mandle
Mouku jsem si prosila do mísy, udělala do ní u kraje důlek a do něj nadrobila droždí. Přidala cukr a trochou vlažného mléka zadělala řídký kvásek. Po vykynutí kvásku jsem do mísy přidala zbylé suroviny a rozinky. Mléko, kterým zadělávám ohřívám v mikrovlnce do té doby, dokud nepálí do prstu, aby mělo kynutí co nejrychlejší nástup. Těsto jsem propracovala vařečkou až bylo pěkně kompaktní. Aby se lehce odlepilo od mísy, tak jsem přidala ještě několikrát drobný poprašek mouky. Aby byly mazance pěkně vláčné, nechávám těsto spíš řidší. Mísu jsem přikryla utěrkou a dala na nejteplejší místo v bytě a na hodinku jsem si udělala volno.

Po vykynutí jsem těsto vyklopila na pomoučněnou pracovní plochu a rozdělila ho na dvě poloviny. Šel by udělat i jeden velký, kdybyste měli raději větší plátky na talíři. Vytvarované bochánky jsem položila na plech vyložený pečícím papírem a vrátila zpět do tepla, aby okynuly. 

Mezitím jsem si rozšlehala vejce na potření a nasekala mandle. Troubu jsem rozehřála na 190 °C. Když se bochánky tvářily, že už chtějí do trouby (rozuměj: Zbývalo mi 45 minut do odchodu z domu.), potřela jsem je vejcem a jeden posypala mandlemi. Až nedávno jsem se dozvěděla, že Martin nemá rád mandle!!! To snad reálně ani nejde.

Pekla jsem je celkem cca 35 minut s otočením plechu asi 10 minut před koncem. Propečenost jsem zase zkusila špejlí. Zrovna u mazanců je ale docela dobrá orientace i jejich barva - zlatohnědá k nakousnutí je ideálním okometrickým parametrem.

Po ochladnutí je ideálním dalším postupem vzít nůž a zakrojit. Já jsem to štěstí měla až dneska u snídaně (po pořízení fotodokumentace) a pořád byly mňamózní. 

Protože jsem pečení obstarala už včera, měla jsem dneska náladu na další tradiční činnost. Máme tedy už hotová i vajíčka.


V naší rodině je děláme hlavně voskem. Postup je ke shlédnutí například tady nebo tady s tím rozdílem, že my malujeme na neobarvená vejce a po obarvení vosk seškrabujeme. Přišla jsem dneska při té veselé práci na celkem smutnou věc. Babička dělala vajíčka hezčí než mamka a ta je má zase hezčí než já. Tímto tempem degradace budou moje vnoučata tak maximálně lepit samolepky.

Vám ale přeju VESELÉ VELIKONOCE a ať vás nepokaká beránek!





Žádné komentáře:

Okomentovat